Středověká tatarská filozofie na „odevždy ruském Krymu“

- na území Krymu se rozvíjela mezi 15. a 18. stoletím jen a jen tatarská filozofie a že dosáhla zajímavých poznatků

Mychajlo Jakubovyč: Filosofska dumka Krymskoho chanstva
Pokud byl Krym odjakživa ruský, měla by se tam ve středověku rozvíjet ruská filosofie a teologie, pokud ovšem něco takového tehdy už existovalo. Mladý orientalista z Volyně Mychajlo Jakubovyč nás ovšem přesvědčivě poučí, že na území Krymu se rozvíjela mezi 15. a 18. stoletím jen a jen tatarská filozofie a že dosáhla zajímavých poznatků.

         
Autor vnímá severní Černomoří v rozsahu od nejdolnějšího Dunaje po stepi u Azovského moře jako dlouhodobou součást muslimské civilizace, do níž byl tento region začleněn po šest století. V tomto islámském kulturním prostoru byli sice místy zastoupeni výrazně i křesťané.

Látka knihy Jakubovského je dosti náročná a předpokládá čtenářovu trpělivost a aspoň základní rozhled po různých reáliích islámského světa. Jeho náboženská filosofie má samozřejmě určité styčné body s tím, co známe z evropských dějin, a projevuje i určitou vývojovou dynamiku. Její postižení umožňuje autorův v zásadě chronologický postup, v jehož rámci jsou sledovány obecnější trendy, ale zároveň jsou načrtnuty biografie významnějších osobností a vysvětlen obsah a přínos jejich děl.

V závěrečné části knihy nabídl autor na čtyřiceti stránkách pět ukázek z krymské filozofické tradice, které sám přeložil. Knihu oživuje soubor barevných reprodukcí, znázorňujících muslimská náboženská místa v Krymu i některé z využitých rukopisů.

Netroufám si usilovat o podrobnější výklad textu, ale jedno je jisté. Vyznavači „odjakživaruského Krymu“ by měli vzít na vědomí, že ve středověku a raném novověku se jednalo o kulturně i civilizačně absolutně neruský region. Autor potvrzuje, že Krym i severní Černomoří se vypracovaly do pozice svérázného duchovního centra a zajímavé tranzitní oblastí, propojující islámskou střední Asií s istambulským centrem osmanské říše. Krymští Tataři před nás v těchto souvislostech předstupují nikoli jako bojovníci s lovci nevolníků, kteří pak byli prodáváni dále do Osmanské říše, ale jako lidé schopní uvažovat o složitých otázkách světa i o jeho vnímání.

Monografie Jakubovyče vzbuzuje respekt počtem použitých rukopisů, uložených v knihovnách tří kontinentů – od USA přes Saudskou Arábii až po Bratislavu. Kniha je  markantním dokladem toho, jak výrazného rozvoje dosahují na území Ukrajiny některé obory, které po většinu sovětského období mohly jen živořit a ani dnes není jejich pozice lehká. Jakubovyč napsal monografii, kterou mohou kvalitně posoudit jen odborníci, zdá se však, že v mezinárodní konkurenci plně obstojí. Připomínám jen, že autor přednáší v regionální univerzitě města Ostroh a propojuje tak nevelké volyňské centrum  i celou Ukrajinu s předními centry světového odborného výzkumu. Kéž by dále přibývalo takto povzbuzujících dokladů z prostředí ukrajinské vědy!.

Na závěr jsem si nechal citaci posledních vět autorova úvodu, psaných jistě s nemalým pohnutím: „Tato práce je věnována památce všech padlých hrdinů, kteří se postavili v těžkou hodinu na obranu Ukrajinské Stepi – stepi, která byla po staletí součástí naší země, jediné i jednotné ve své nesrovnatelné rozmanitosti“.


Jakubovyč, M. (2016): Filosofska dumka Krymskoho chanstva. Kyjiv, Komora. Stran 336 (2). /ISBN 978-617-7286-2/

(boz)

Zdroj https://www.myaukrajina.cz/node/298

 

Zpět

Unian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace