Architektura Ukrajiny...

Zachovaly se zůstatky velkých architektonických komplexů.Jsou to řecká pásma Přičernomoří a Krymu - například Chersones, Olvija a také jiné, jmenovitě Belské hradiště (VII.-III. do naší éry ), které je starobylým městem Helon, popsaným Hérodotem.

Architektonická tradice na kolbišti Ukrajiny je velmi dávná. Zachovaly se zůstatky velkých architektonických komplexů, které zde existovaly do naší éry. Jsou to řecká pásma Přičernomoří a Krymu - například Chersones, Olvija a také jiné, jmenovitě Belské hradiště (VII.-III. do naší éry ), které vědci ztotožnili se starobylým městem Helon, popsaným Hérodotem. 

 Původní ukrajinská architektura se začala formovat v IX.-X. století, kdy se na území Ukrajiny objevil centralizovaný stát - Kyjevská Rus. Na začátku se všechny stavby  -  opevnění, paláce, kostely - stavěly ze dřeva. Základní strukturou budov byl odedávna srub, svedený z horizontálně položených klád se stanovým vrchem. Tradice vytváření srubů se dochovala až do začátku XX. století. Dokonce i dnes se podobné sruby využívají jako obytné plochy, je možné je vidět například v Černigovu.

Společně s přijetím křesťanství na Kyjevské Rusi se objevili budovy byzantského stylu, nejlepším příkladem kterého je Sofijský chrám v Kyjevě (XI. Století), který se uchoval až do naší doby, i když absolvoval podstatnou barokní přestavbu.                                              

Byzantský styl se od té doby, kdy se dostal na Rus aktivně reformoval v součinnosti s autentickými představami o výstavbě a ornamentování. V důsledku takového reformování se objevily vytažené nahoru kopule kyjevských kostelů, specifická barevná gama  dekorací, fresek a mozaik.

Po tataro-mongolského vpádu se výstavba na území Ukrajiny podrobuje úkolům obrany. V XII.-XV. století  se staví převážně pevnosti s věžemi, opevňují se kláštery, zámky v Kamenci-Podolském, Lvově, Lucku, Kremenci, Belgorodu - Dnistrovském. Jejich stěny jsou vysoké a nepřístupné, ale na některých je možné uvidět dekorativní ornament ve formě ukrajinského šátku nebo výšivky, vyložené z červených cihel. Nejlepším příkladem je Chotynský zámek v Černigovské oblasti se zdmi vysokými 30-35 metrů, které se nádherně zachovaly do dnešního dne.                                           

Kláštery - pevnosti  XV. století jsou také podobné na zámky. Hlavní chrám kláštera stál vždy uprostřed dvora nebo v systému obranných zdí. Chrámy byly závazně přizpůsobeny k obraně, vždyť se často stávalo, že se stávaly útulkem před nepřítelem nejen pro mnichy ale také pro světské osoby. 

V XVI.-XVII. století se na Ukrajině rozšířil styl renesance. Nejvýrazněji se projevil v architektuře Lvova. Na jednom z centrálních náměstí tohoto města se prakticky plně zachoval renesanční soubor domů, jehož estetickou dominantou je tak zvaná Černá Kamenice - černá budova v obstoupení světlých.  Navrstvení epoch a kombinace různých architektonických stylů v architektonickém ansámblu Lvova činí toto město skutečným muzeem pod otevřeným nebem. Historická centrální část Lvova je zanesena UNESCO do kulturního dědictví lidstva.                                                                                       

Příchod renesance měl také velký význam pro následující rozvoj ukrajinského stavitelského umění, zejména ukrajinského baroka. Barokové umění a architektura, které byly vrcholem uměleckého úspěchu v západní a východní Evropě obdržely na Ukrajině vysoké hodnocení v  XVII. století a sloučily se zde s místním uměním, zejména kladení cihel, vytvořily nový neopakovatelný styl ukrajinského baroka. Díky aktivní stavební činnosti hejtmana Mazepy, styl baroko se také na Ukrajině nazývá „Mazepovským stylem". Bohužel většina mistrovských děl ukrajinského baroka se nezachovala - částečně z důvodů bolševické politiky ničení chrámů, částečně kvůli tomu, že specifické odvětvení tohoto stylu - tak zvané „kozácké baroko"  - byla představeno dřevěnými kostely.

V  XVIII. století probíhaly v ukrajinském baroku změny - fasády se štukovaly a zdobily štukovými výzdobami, příkladem je Pokrovský kostel vybudovaný podle projektu významného ukrajinského architekta Hryhorovyče-Barského.                                                           

Baroko  - to je styl architektonických celků. Většina architektonických celků ukrajinských klášterů se budovala v různých dobách, často - ještě v staroruském období, ale jejich závěrečné formování se uskutečnilo v období baroka, kdy se všem budovám poskytoval jediný stylový vzhled (klášter Přidněpří a Levobřežní Ukrajina, Sofijský architektonický celek, Vydubycký klášter v Kyjevě).

Koncem  XVIII. století na Ukrajinu přišel klasicismus, tak zvaný městský styl, jehož charakteristickým rysem bylo značné snížení církevní výstavby, převaha se dávala palácům a občanským budovám.  V té době byl podle projektu italského architekta Rastrelliho vybudován Mariinský palác, který je v dnešní době státní rezidencí prezidenta Ukrajiny.                                           

V architektuře konce XIX. - počátku XX. století se vyčleňuje postava Vladislava Horoděckého. Zejména díky jemu je Kyjev ozdobený neopakovatelnými stavbami v stylu secese (dům s chimérami), neoklasicismu (Muzeum starožitností a umění, v současné době Národní umělecké muzeum), neogotiky (Mykolajivský kostel, v dnešní době Národní dům varhanní hudby), maurská architektura (karajimská krňasa, v současné době Dům herce).

V letech 1910-1920 se velmi rozšířil styl neobaroko - рokus sloučit tradice „vysokého mazepovského baroka" s vymoženostmi evropské secese.                                            

Komunistický režim zničil nemálo významných budov, které byly později zaneseny do oficiálních seznamů památníků architektury( Mychajlovský Zlatovrchý a Mykolský vojenský chrám v Kyjevě, Trojický chrám v Hluchovu a jim podobné). K dnešnímu dni jsou některé z nich znovu vybudované, například Mychajlovský.

 Samostatnou stránkou ukrajinské architektury je možné nazvat lidovou architekturu. Vzhledem k tomu, že dřevěné památníky vyžadují zvláštní zacházení, tak se často tyto vzorky architektury převážejí do speciálních rezervací. Jedním z nejznámějších je Muzeum národní architektury a způsobu života na Ukrajině, které se nachází nedaleko obce Pyrohové u Kyjeva a Ševčenkovský háj u Lvova.

Zdroj: http://www.mfa.gov.ua/czechia/czech/publication/content/297.htm

foto: Собор Св. Софії в Києві,umoloda.kiev.ua

 

Zpět

Unian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace