S ukrajinským skicářem po několika světových městech

Iryna Pimenova: Mista svitu (Knyha eskiziv. Mystectvo vizualnych notatok)

Patřím bohužel mezi lidi, kteří nikdy nenamalovali jediný kloudný obrázek. Skicář, resp. svérázný TravelBook, vydaný v Charkově, je určen jiné kategorii uživatelů. Představuje jakýsi rychlokurs pro ty Ukrajince, kdo si chtějí své cesty světem dokumentovat vlastnoručními skicami.

Charkovské nakladatelství Oko se zaměřuje na vydávání instruktážní literatury pro takovéto amatérské adepty kreslířského umění. Specializuje se mimo jiné právě na skicáře – jednotlivé svazky Oka nabízejí návody, jak malovat architekturu, fantastické bytosti, krásné písmo, komiksy, květiny, moře atd. atd. Jiné svazky jsou zase jakýmsi úvodem do animátorství či designérství.

Koncepci i scénář knihy, nabízející zúročení cest po některých z nejznámějších světových měst, vytvořila I. Pimenova, která napsala spolu s I. Osypovem texty. Kresbami doplnili knihu L. Kyrkač-Osypova, I. Osypov a V. Judenkov. Ukrajinská verze knihy vyšla v nákladu 2 000 výtisků, zároveň je k dispozici verze ruská (Goroda mira).

Publikaci můžeme vnímat jako jedno ze svědectví o formách současného ukrajinského poznávání světa. Skicář není určen v prvé řadě obyčejným zarobitčanům, i když také oni by se příslušnému umění mohli či měli učit. Uživateli se však asi stanou především představitelé zajištěnější sociální skupiny, kteří se vydávají na cesty nikoli za prací, ale za zábavou a zážitky.

Knížka chráněná tvrdými deskami je vybavena kroužkovou vazbou, kapsou na různé papírové dokumenty a ochrannou uzavírací gumičkou. Na několika prvních stránkách najdeme poučení o vhodných druzích tužek a jiných psacích prostředků, o gumách i různých typech čar či šrafování. Některé další praktické pokyny obecnější povahy najdeme na zadní straně vazby a u tiráže knížky.

Pokud čtenář zvládl takto pojaté základy, může vstoupit do hlavní části knihy. Stručně je zde popsán a kresebně dokumentován tucet světových, převážně evropských měst. Jsou představena v poměrně libovolném pořadí (Paříž, Londýn, New York, Vídeň, Barcelona, Řím, Budapešť, Praha, Peking, Tokio, Jeruzalém), končí se ale doma v Kyjevě. Všechna místní jména jsou podána latinkou v anglické transkripci.

Každá z kapitolek skicáře je řešena obdobným způsobem. Nacházíme zde úvodní kolorovanou kresbu, doprovozenou značně stručnou charakteristikou daného města, kterou občas nahradí citáty některé literární či jiné veličiny. Následují vyobrazení zhruba tří nebo čtyř stavebních či jiných objektů či areálů, charakteristických pro příslušnou lokalitu. Výjimečně dojde i na některého představitele města (londýnský policista) nebo na stravovací zajímavost, která dané město charakterizuje (croissant v Paříži či kuskus v Jeruzalémě).

Prostřednictvím několika postupně rozvíjených a zdokonalovaných kreseb je naznačeno, jak má postupovat turista, který by si chtěl objekt svého zájmu načrtnout – výsledná kresba je vždy kolorovaná. V případě některých měst následují dvě úplně volné stránky, kde si cestovatel může zkoušet vlastní vlohy, jindy je ponechána volná část stránky pod kresbami konkrétních památek.

Pro příklad uveďme způsob prezentace Prahy. Po upozornění na odlišnosti významu některých slov v češtině a ukrajinštině a po zmínce o specifičnosti sousoší u malostranské Hergetovy cihelny je úvodní text o Praze shrnut slovy: „Praha je mimořádně krásné město. Nejsou tomu na překážku ani ohromné davy turistů, kteří městem bloumají během léta.“ Čtenář se pak má pokusit o zachycení chrámu svatého Víta, pražského orloje, Staroměstského náměstí při pohledu od Malého rynečku a části Karlova mostu přiléhající k Starému Městu. Pro zajímavost či srovnání – Kyjev v knize charakterizuje náměstí svaté Sofie, Majdan nezávislosti a chrám svatého Ondřeje.

Vcelku jde o zajímavý pokus, který je v ukrajinském prostředí zatím asi dost velkou vzácností. Pro mne je svrchovaně pozitivní skutečností, že se do ukrajinské knižní produkce dostávají i takovéto publikace, které za časů SSSR vycházely (pokud vycházely) nejspíše jen v jazyce „staršího bratra“, tedy v ruštině.

Výsledný efekt používání této kresebné příručky z hlediska jednotlivých uživatelů samozřejmě není a nemůže být automaticky zaručen – každý vlastník však dostal příslušnou možnost. Z toho, co bylo naznačeno v úvodu, vyplývá, že recenzentův výtisk zůstane nepokreslený.


Pimenova, I. (2017): Mista svitu (Knyha eskiziv. Mystectvo vizualnych notatok). Charkiv, Oko. Nestránkováno. /ISBN 987-966-526-210-7/

(boz)

Autor, zdroj: https://www.myaukrajina.cz/node/845?fbclid=IwAR0FC-XOdEbrITcsOXJ4_SXok7YPpdHht1o-LVGAVrmprMAolApW8cl40Zc

Zpět

Unian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace