Nízko kvalifikovaná a kvalifikovaná pracovní migrace z Ukrajiny:

odliv šikovných rukou v rámci „Režimu Ukrajina“

15.02.2018 
Českou republiku dnes charakterizuje rekordně nízká nezaměstnanost i poměrně značný ekonomický růst, zvyšování mezd a rozšíření benefitů pro zaměstnance. Stále se ale diskutuje o nedostatku pracovníků v českých firmách. Podobně to bylo v poválečném Německu, které přijímalo v zájmu udržení růstu pracovní migranty.

Dnes ovšem nelze hovořit o poválečné situaci a Česká republika si „může více vybírat.“ Některým podnikatelům takový stav samozřejmě vyhovuje a možností využívají. Patří mezi ně Vodňanské drůbežárny, které zaměstnávají agenturní pracovníky z Ukrajiny. Obdobně například i firma Juta ve Dvoře Králové zaměstnává ukrajinské pracovníky, jak nám potvrdila Jitka Jakubcová, personální ředitelka Juty. Jedná se především o jedince pracující manuálně, spadají tedy do nízko kvalifikovaných profesí.

Česká vláda počátkem srpna 2016 spustila tzv. Režim Ukrajina, který má za cíl nalákat vysoce, středně nebo i nízko kvalifikované jedince z Ukrajiny do České republiky díky zjednodušenému procesu získání zaměstnanecké karty. Ekonomické a sociální těžkosti na Ukrajině spojené se zkušenostmi dnes už tradiční migrace z Ukrajiny do České republiky mohou stimulovat její pokračování. V rámci režimu Ukrajina je možné zprostředkovat ukrajinským pracovníkům dvouleté vízum za účelem zaměstnání, zabezpečit je sociálním nebo zdravotním pojištěním a smlouvou na hlavní pracovní poměr.

Ukrajinský pracovník tak získává podobné právní postavení jako pracovníci čeští, ačkoliv je stále závislý na zaměstnavateli nabízejícím zaměstnání (povolení k pobytu je vázáno na zaměstnanecký poměr – na zaměstnavatele – a pracovník tak má ztížené podmínky v případě změny práce). Může si ale obstarat také další benefity v podobě zprostředkování víza a zařízení ubytování. Žadatel z Ukrajiny si musí pouze zajistit úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání, výpis z rejstříku trestů, zdravotní prohlídku a cestovní pas.

Beletristické zpracování problematiky blízké tomuto příspěvku.
Celá cesta je tak pro kvalifikované pracovníky snazší než pro nízko kvalifikované, o kterých bude dále řeč. Jako legálně zaměstnaní pracovníci mohou navíc dosáhnout na trvalý pobyt, který se může udělit po pěti letech nepřetržitého pracovního pobytu na území České republiky (v takovém případě musí prodlužovat dvouleté vízum za účelem zaměstnání v České republice), anebo na sloučení rodiny, které je uskutečnitelné již v momentě získání dlouhodobého víza za účelem zaměstnání. Tyto benefity jsou pro ukrajinské pracovníky značně lákavé.

Jednou z „personálních“ agentur zabývajících se zaměstnáváním kvalifikovaných ukrajinských pracovníků je Poly Search s.r.o. Tato agentura shání výhradně svářeče, zámečníky, řidiče, obsluhu CNC strojů nebo elektrikáře a další, které si „objednávají“ čeští průmyslníci. Jak dodává vedoucí této agentury, ing. Petr Holý, dříve byla větší poptávka českých firem po ukrajinských pracovnících, zatímco v současnosti je silnější poptávka ukrajinských pracovníků po práci v českých podnicích. Nemůžeme se tomu divit. Ukrajina je v současnosti kvůli rozsáhlé ekonomické krizi a válce na východní Ukrajině nejchudší zemí Evropy a plat zde dosahuje často pouhých 100–150 euro za měsíc. Pracovní zařazení v České republice je tak z ekonomického hlediska atraktivní.

Jak dále doplňuje ing. Holý, v současnosti působí agentura Poly Search zejména ve Lvově, ale také ve Vinnyci, Dnipru, Kryvém Rohu a v Kamjanném (dřívějším Dniprodzeržynsku). Agentura expanduje, ale hodlá se zaměřit především na industrializované oblasti střední Ukrajiny. Západní Ukrajina je podle slov ing. Holého až příliš zemědělská a působí zde málo kvalifikovaných pracovníků v porovnání s industrializovanější částí střední Ukrajiny. Nemůže tak naplnit očekávání českých firem. Ing. Petr Holý si také posteskl, že vysoce kvalifikovaní a dobře placení Ukrajinci nemají zájem migrovat, protože s ohledem na srovnání mezd v ČR a v Ukrajině zřejmě, ač se to může zdát paradoxní, zůstanou na Ukrajině.

Až potud zní celý výklad poměrně idylicky, Česká republika získává vhodné pracovníky a zároveň umožňuje občanům nejchudšího evropského státu snadno migrovat. Práce agentury Poly Search je z českého pohledu jistě chvályhodná, ale má i svoji stinnou stránku. Na Ukrajině je situace odlišná, než jak ji známe z České republiky. Vysokoškolsky vzdělaní jedinci mají v prestižních pracovních pozicích ve státním sektoru malou výplatu, často nižší než obyčejní dělníci. V důsledku toho se i absolventi vysokých škol odhodlávají pracovat na méně kvalifikovaných pozicích. Naopak kvalifikovaných pracovníků působících na manuálních pozicích není málo jen v České republice, ale také v Ukrajině a v porovnání se státním sektorem mají relativně uspokojivý plat. V praxi tak můžeme hovořit o skutečnosti, že kvalifikovaní svářeči nebo obsluha CNC (Computer Numerical Control) strojů nemají na Ukrajině špatně placené zaměstnání, přestože je fyzicky náročné a méně prestižní než zaměstnání ve státní správě.

Lze tak v určitém smyslu hovořit o částečném odlivu nedostatkových jedinců, kvůli kterému Ukrajina ztrácí a Česká republika získává. Otázkou samozřejmě zůstává, zda je odliv výrazný či nikoliv, přesné statistiky k této problematice prozatím nejsou a celý problém tak zůstává málo probádaný. Některé zdroje ovšem poukazují, že tato migrace roste, což v dlouhodobém horizontu a při udržení stávající situace může znamenat, že ekonomická situace na Ukrajině se i z tohoto důvodu může zhoršovat, zatímco v České republice se naopak bude zlepšovat.

Z hlediska obyčejných obyvatel je situace ještě spletitější. Přestože jsou někteří kvalifikovaní jedinci vybráni a mohou získat vízum za účelem zaměstnání, tvoří tito jedinci zřejmě menší procento ukrajinských obyvatel, odhodlaných pracovat v zahraničí. Pokud ukrajinští pracovníci nespadají do kvalifikací vyžadovaných Režimem Ukrajina, ale také, pokud sami hodlají pracovat v nízko kvalifikovaných profesích, musí se převážně spolehnout na vlastní síly při získání pracovního víza (nebo počítat s nelegálním zaměstnáváním), které je pro mnohé finančně náročné. Často navíc musí zaplatit ukrajinským zprostředkovatelům za zprostředkování termínu na pohovor na vízovém centru nebo na zastupitelském úřadu, což je připraví až o 600–800 euro.

V případě odjezdu do zemí Evropské unie pak pracovníci hodlající pracovat v nízko kvalifikovaných profesích nedokážou legálně vstoupit do pracovního procesu, ale často se dostávají do područí ukrajinských zprostředkovatelů a mohou se stát zdrojem vykořisťování (např. nemají kvůli absenci pracovní smlouvy záruku vydání peněz). Jsou tak značně znevýhodněni oproti kvalifikovaným jedincům, kterým pomohl Režim Ukrajina. Pracují na stavbách, v hotelech i v dalších zaměstnáních a jejich zaměstnanecký status jim nedovoluje opřít se o pomoc státní správy nebo policie, ani o sociální nebo zdravotní pojištění. Nemají zcela regulérní postavení, protože absence pracovní smlouvy jim nedovoluje opřít se o právní status zaměstnance. To se pochopitelně netýká pouze nově příchozích, ale také jedinců v České republice už dlouhodobě usazených, pokud pracují za podobných podmínek.

Právě zde vidíme problém dvojího metru pro ukrajinské pracovní migranty. Na jedné straně je tu kvalifikovaná pracovní síla, která je na Ukrajině lépe placená a v případě migrace do České republiky tvoří „privilegovanou“ vrstvu. Za celou cestu zaplatí tito lidé méně peněz, jsou pro ně připravené veškeré smlouvy a mají i sociální a zdravotní pojištění. Na druhé straně existuje nízko kvalifikovaná pracovní síla, která je hůře placená a v případě migrace do České republiky tvoří „neprivilegovanou“ skupinu. Za vízum zaplatí nesrovnatelně více, veškeré náležitosti spojené s ubytováním si musí zařídit sama a plnohodnotné pracovní smlouvy nebo sociální a zdravotní pojištění pro ni nejsou přístupné. Také výše mzdy je v jejím případě variabilní, což vytváří méně příznivé podmínky. Tato problematika se samozřejmě netýká pouze pracovníků z Ukrajiny, ale také nízko kvalifikované síly z jiných zemí.

Režim Ukrajina tak na jedné straně umožňuje některým Ukrajincům poměrně snadnou (e)migraci, odůvodněnou současnými ekonomickými a politickými těžkostmi ukrajinského státu, ale bylo by bláhové se domnívat, že právě to bylo součástí plánu. Režim Ukrajina se týká především zájmů českých firem a podle toho se přistupuje i k selekci pracovníků. Kvalifikovaní a relativně dobře placení jedinci mohou sice snadno migrovat, ovšem nízko kvalifikovaní mají nadále omezené možnosti. Tím se utváří nová politika, kdy český stát vykořisťuje méně rozvinuté státy na periferii Evropy pomocí lákání kvalifikovaných jedinců.

Jedná se tak o pokračování politiky, ve které český stát nesleduje humanitu, ale artikuluje čistě ekonomické cíle. Samozřejmě se nejedná pouze o český případ – také další evropské státy sledují podobné cíle. V každém případě se jedná o problém, který bude důležitý i v budoucnu, protože vyčerpávání Ukrajiny rozhodně není ospravedlnitelné ani morální. Krátce vzato, Česká republika by se měla snažit spíše o ekonomický rozvoj samotné Ukrajiny než dělat pravý opak. V současnosti je situace zjevně nastavená tak, že chudší stát bude ještě více chudnout a bohatší bohatnout, až vše nakonec způsobí opravdovou krizi.

(luji)

Tento text vznikl v rámci projektu „Za lepší přeshraniční vymáhání pracovního práva“ (STRONGLAB) http://mkc.cz/cz/projekty/stronglab

Zdroj, autor, foto: https://www.myaukrajina.cz/node/444

 

Zpět

Unian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace