Historický exkurz Apoštolského exarchátu

Historický exkurz Apoštolského exarchátu

Řeckokatolíci, nebo přesněji, katolíci byzantského obřadu patří do velkého společenství katolické církve, se kterou jsou věroučně jednotní. Uznávají autoritu římského biskupa (papeže) a liší se pouze svým obřadem a některými disciplinárními odlišnostmi. Eucharistii a ostatní liturgické úkony slaví v byzantsko-slovanském obřadu. Z tohoto důvodu je církví zdůrazňována mimořádná úcta ke sv. Cyrilu a Metodějovi. Řeckokatolická církev u nás ve svém povědomí se přirozeně považuje za přímou pokračovatelku a dědičku cyrilometodějského modelu, který ve své podstatě má tři základní body a to východní spiritualitu, pak liturgii v lidovém jazyku a konečně jednotu s římským Apoštolským stolcem.

Historickým milníkem pro další vývoj lze považovat Brest-Litevskou a později i Užhorodskou unii t.j. uzavření Unie (sjednocení) s římskou katolickou církví, apoštolskou konstitucí O unii východních křesťanů s římskou církví, kterou vydal roku 1595 papež Klement VIII.

Do období monarchie spadali řeckokatolící pod pravomoc lvovské diecéze. Významným krokem bylo ustanovení 22. září 1818 diecéze v Prešově papežem Piem VII bulou Relata semper. Po vzniku samostatného Československa byli řeckokatolíci v novém státě podřízeni pod jurisdikci prešovského biskupa. Pro řeckokatolíky v Čechách, na Moravě a Slezsku, pocházejících převážně z bývalé Podatské Rusi a východního Slovenska, byla dne 16. prosince 1933 zřízena v Praze ústřední farnost s kostelem (dnes katedrála) sv. Klimenta v areálu Klementina, který v roce 1931 daroval tehdejší pražský arcibiskup František Kordač. (viz katedrála). Prvním pražským farářem se stal pozdější světící biskup prešovský ThDr. Vasil Hopko. Prešovský vladyka biskup Peter Gojdič zřídil kromě pražské farnosti i řeckokatolickou farnost pro zemi Moravoslezskou se sídlem v Brně.

Po II. světové válce došlo ke zřízení pomocných ch správ s vlastním knězem v Liberci, Tachově, Plané, Jelení, Mikulově a Bruntále.

Po administrativním inscenovaném "Prešovském soboru" z 28. dubna 1950 komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a postavil mimo zákon. Všichni její věřící byli úředně prohlášeni za pravoslavné. Řeckokatoličtí kněží byli uvězněni a odsouzeni, někteří z nich s rodinami deportováni. Biskup Petr Gojdič byl také uvězněn, mučen a odsouzen k doživotnímu žaláři, kde také zemřel.
Jeho pomocný biskup Vasil Hopko po násilné likvidaci církve byl spolu s ostatními kněžími uvězněn a pak žil v internaci v klášteře v Oseku. Po smrti biskupa Gojdiče se stal pro všechny katolíky východního obřadu symbolem neochvějné věrnosti Svatému stolci a římskokatolické církvi. Podle jeho příkladu řeckokatoličtí kněží a jejich věřící v naprosté většině zachovali věrnost Římu.
Činnost řeckokatolické církve byla opět obnovena usnesením československé vlády ze dne 13. června 1968 na základě petiční akce, při které se shromáždilo přes 40 tisíc podpisů a kterou předal vládě pražský apoštolský administrátor František Tomášek. Tak se mohl po osmnácti letech vrátit pomocný biskup V. Hopko a vedení prešovské diecéze se 2. dubna ujal ordinář s právy sídelního biskupa Ján Hirka (1923), který však mohl být jmenován sídelním biskupem prešovským až po pádu komunistické vlády. Biskupské svěcení přijal v Prešově teprve 17. února 1990. Biskup Hopko zemřel 23.7.1976.
V Praze byla řeckokatolická farnost obnovena v roce 1968 a m správcem se stal Emanuel Hlaváč OSBM. V roce 1969 byl jmenován farářem otec Ivan Ljavinec, který dostal pověření jurisdikce pro celé území Čech a Moravy. Aktivita církve však byla fakticky omezena pouze na Prahu. Nikde jinde se již nepodařilo obnovit řeckokatolické farnosti. Normální podmínky pro její činnost přinesl až listopad 1989.

Dekrety prešovského biskupa z dubna 1992 byly zřízeny děkanáty v Ostravě pro Moravu a Slezsko a v Liberci. Po vzniku samostatného Českého republiky zřídil prešovský biskup Ján Hirka biskupský vikariát pro katolíky východního obřadu v České republice k 1.1.1993. Biskupským vikářem byl jmenován o. Ivan Ljavinec, kancléřem o. Eugen Ján Kočiš. Sídlo bylo zřízeno v části farní budovy farnosti sv. Haštala v Praze, kterou přičiněním pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška a světícího biskupa Jana Lebedy dostala k dispozici pražská farnost u sv. Klimenta v roce 1989.

Papež Jan Pavel II. vyhlásil 13. března 1996 na území České republiky nový Apoštolský exarchát pro řeckokatolíky spadající pod přímou pravomoc Apoštolského stolce. Prvním exarchou se sídlem v Praze byl jmenován Mons. Ivan Ljavinec.

Apoštolský exarchát je organizačně a právně církevní útvar, určený pro katolíky byzantského obřadu, kteří žijí na území, kde ještě nejsou administrativně zorganizovány farnosti. V jeho čele stojí biskup, který má všechna práva diecézního biskupa. Exarchát je jakýmsi přípravným stádiem zřízení eparchie (diecéze). Spadá pod přímou pravomoc Apoštolského stolce - je řízen vatikánskou Kongregací pro východní církve, která zastupuje papeže.

Z českých světců, jejichž život byl spjat s východní liturgií jmenujme alespoň sv. Prokopa, sv. Ludmilu a sv. Václava, který stál u kolébky české státnosti.

Řeckokatolická církev uděluje svátost kněžství v duchu církevního kodexu pro východní církve a místního církevního práva také ženatým absolventům teologie. Biskupové a ovdovělí kněží jsou však již vázáni celibátem. Název "řeckokatolická církev" pochází z dob Marie Terezie a je málo výstižný, správnější by byl: katolická církev byzantského (východního) obřadu.

Papež Jan Pavel II. jmenoval dne 24. 4. 2003 nového biskupa Řeckokatolické církve v České republice. Stal se jim 55 - letý řeckokatolický kněz, učitel dogmatické teologie na Teologickém institutu UK v Košicích, ThDr. Ladislav Hučko.

Řeckokatolická církev v České republice má dnes 25 farností v sedmi děkanátech s 35 kněžími. Tyto farnosti mají poněkud jinou podobu, než na kterou jsme běžně zvyklí. Území jedné řeckokatolické farnosti zpravidla zahrnuje území několika okresů. 



Znak Apoštolského exarchátu

Tři světce - Cyrila, Metoděje a Klimenta, patrona pražské katedrály, symbolizuje heraldickou mluvou znak řeckokatolického exarchátu. Oba věrozvěsty představují litery K(Kiril) a M(Metoděj). Beránek znázorňuje výjev ze života sv. Klimenta - zázračné objevení pramene ve vyhnanství na Krymu, na světcovu mučednickou smrt upomíná i kotva, do které přechází trojramenný kříž symbolizující řeckokatolickou církev. V modrém poli stojí na hnědošedé skále stříbrný beránek se zlatou svatozáří a ťuká do skály, ze které vyráží pramen. Ve zlaté hlavě štíru šedohnědý trojramenný kříž přecházející v kotvu, provázený písmeny K a M. Nad štítem je mitra provázená berlou a křížem, vše převýšeno biskupským kloboukem.

  Zřízení apoštolského exarchátu

USTANOVUJÍCÍ BULA APOŠTOLSKÉHO EXARCHÁTU

 Zdroj, autor, foto: www.exarchat.cz