Porohy 5/2010

Poslední číslo našeho časopisu v roce 2010 je trochu jiné. Možná proto, že se jedná o dvojčíslo. Možná proto, že je vůbec poslední... Alespoň v dosavadním formátu.

Poslední číslo našeho časopisu v roce 2010 je trochu jiné. Možná proto, že se jedná o dvojčíslo. Možná proto, že je vůbec poslední... Alespoň v dosavadním formátu. Snažili jsme se, aby si čtenáři zapamatovali toto číslo stejně tak, jako si zapamatují krutost letošní zimy, plné kalamit nejen sněhových, ale zejména společenských a politických. A to jak v ČR, tak i na Ukrajině.

Přesto jsme v časopise sledovali linii dobré nálady. V rubrice Kronika společnosti vyprávíme o Dnech ukrajinské kultury, které se konají každoročně na podzim. Uvádíme malou fotoreportáž, například z vystoupení ukrajinských uměleckých kolektivů, jako jsou Berehyňa nebo Sbor Sv. Vladimíra. Zajímavou a zvláštní událostí těchto dnů bylo setkání převážně studentů-ukrajinistů v pražské kavárně Montmartre, kde se mládež seznámila především s tvorbou současných lvovských, charkovských a ivano-frankovských básníků a spisovatelů. Žáci pražské ukrajinské školy Erudyt vystoupili v Chomutově. Vyprávíme i o dalších akcích Dnů kultury, o vernisáži kyjevských malířů v galerii Zuzuk atd. Dny kultury netrvaly pouze týden, měly své volné pokračování v Plzni, Brně, Praze či Litomyšli. Pražské sdružení Svoboda se zúčastnilo konference o Ukrajinské povstalecké armádě, kterou uspořádala Slovanská knihovna. Vyjádřilo také solidaritu kyjevskému podnikatelskému „Majdanu" - protestními akcemi, které zachvátily Ukrajinu na přelomu listopadu a prosince. Na Olšanech se 27. listopadu konala pietní akce za oběti Hladomoru 1933 - genocidy ukrajinského národa. Na základní škole v Telecím (hranice Pardubického kraje a Vysočiny) se žáci zúčastnili přednášky o Ukrajině. Stipendia pro úspěšné ukrajinské studenty zajišťuje Charita Olomouc. Čeští návštěvníci se mohli v Litomyšli a Hradci Králové seznámit s ukrajinskou tradiční kuchyní. V obci nedaleko Českých Budějovic žije ukrajinská výtvarnice Halyna Pouzarová. Řeckokatoličtí věřící v Chomutově oslavili dvacet let své farnosti. V kině Ponrepo byl promítán film o malíři Svatoslavovi Hordynském.

 

Pražské zrcadlo je tentokrát nejen pražské. Vyprávíme o Ukrajinci, dobře známém v Čechách a na Moravě, který zkoumal Pražský hrad a Levý Hradec. Ivan Borkovský byl velkým přínosem české archeologie starověkých chrámů a architektury. Dále jedeme do Vídně. V článku „Byl to svědek Karpatské Ukrajiny" užhorodský novinář Olexander Havroš vypráví o nedávno zesnulém rakouském spisovateli Andreasi Okopenkovi ukrajinského původu.

Ukrajinská panorama. O evropské integraci Ukrajiny, o srovnání měst Umaň a Košice, o vlivu dějin na současnou politiku, o profanaci „pomerančové demokracie" a „doněckého pragmatismu", o „russkim mirjě" a o vízovém režimu, o úloze diaspory ve vztazích mezi Ukrajinou a EU. O tom všem se píše v rozhovoru „Sklízíme plody růstu pod Leninovými pomníky" se známým ukrajinským politologem Oleksandrem Suškem. Pan Suško je vědeckým pracovníkem Ústavu pro euroatlantickou spolupráci v Kyjevě, jehož ředitelem je Boris Tarasjuk, bývalý ministr zahraničních věcí Ukrajiny.

V rubrice Nezávislost si přečteme o protestech malých a středních podnikatelů, k nimž došlo v listopadu, a to nejen v Kyjevě, ale i v mnoha dalších městech na Ukrajině. Mluvilo se dokonce o nové oranžové revoluci. Protesty proti novému daňovému zákoníku sjednotily zemi a vláda částečně ustoupila: rovná daň pro drobné živnostníky zatím zůstává. Útoky na veškeré občanské svobody na Ukrajině pokračují i nadále, oligarchům se „žije stále lépe a zábavněji", jak se nedávno vyjádřil „stalinským výrokem" premiér Azarov. Stručně popisujeme nedemokratické komunální volby, ve kterých se moci chopili zástupci Janukovyčovy Strany Regionů, dočtete se o takzvané administrativní reformě, která dává prezidentovi takřka neomezené pravomoci, o dalších povodních na Zakarpatí. Ukrajinské železnice se chystají zakoupit české City Elefanty - dvoupatrové regionální vlaky. Policie ČR zadržela předáka takzvané „kyjevské brigády" Valerije Sědogo-Prytoku, který se ukrýval před policií téměř 20 let. Mafie i nadále organizuje fronty před českými konzuláty na Ukrajině a místní policie nedělá nic, jak říká vedoucí zastupitelského úřadu Vítězslav Pivoňka.

V rubrice Naše květy upozorňujeme na nelehký osud ukrajinské diaspory v Rusku. Zde došlo ke zrušení nejvýznamnější organizace Federální národně-kulturní autonomie Ukrajinců Ruska. Proč? Formálně kvůli drobným chybám ve finančním vyúčtováním. Spíše však proto, že příliš často a „nesprávně" hovořil předseda autonomie Valerij Semenenko o Hladomoru z roku 1933 jako o genocidě ukrajinského národa. Evropský kongres Ukrajinců ústy své předsedkyně Jaroslavy Chorťani požadoval v ukrajinském parlamentu sjednocení Ukrajiny a diaspory. Také v Itálii se konaly Dny ukrajinské kultury. Ukrajinci USA odmítli setkání s Janukovyčem a obklopili ukrajinské velvyslanectví.

Emigrantská rubrika Čtvrtá vlna. Zde publikujeme materiál o ukrajinských pracovních migrantech, kteří se ocitli v pasti agentury, kterou řídí jejich spoluobčanka. Časopis Respekt tuto situaci popisuje jako České peklo. Zprostředkování práce zahraničním dělníkům stále přináší značné výdělky, tvrdí Hana Čápová. Olena Belej, „zarobitčanka" ze zakarpatského městečka Svaľava, která pomohla v Brně odhalit zkorumpovaného policistu, byla deportována z České republiky na 6 let. Nepomohla ani prezidentská milost. Nový zákon o pobytu cizinců přinese občanům jiných států pobývajících na území ČR, nové komplikace, míní „třetí sektor". České ministerstvo zahraničí nechce vracet peníze Ukrajincům, po kterých nelegálně požadovalo platbu za zápis do pořadníku ve frontě na konzulát ČR ve Lvově. Fronta-fest: tak se jmenovala další demonstrace za práva přistěhovalců, tentokrát před budovou cizinecké policie na Chodově.

Kaleidoskop... rubrika kulturního revue i zábavy. Jana Macurová píše o slovanských rozdílech, o blízkosti ukrajinského a českého jazyka. Rozhovor s Tarasem Čubajem, frontmanem slavné ukrajinské rockové kapely Pláč Jeremiji: „Táto, Ukrajina - není skutečná", míní Taras, a dále vypráví o patriotizmu, patosu a boji o „Matrice" (publikujeme texty z nové stejnojmenné písničky skupiny). Satirická báseň Pavla Hlazového Ivanová politika. Kýč, cirkus a pseudooptimismus: Natalie Petrynská se ptá, proč jsou televizní diváci bombardováni (ruskojazyčnými) zábavnými pořady, seriály, tanečními a hudebními soutěžemi? Recenzi o knize básní Luciny Chorost nabízí Mykola Šatylov. Nové knihy (dle verze BBC - nejlepší knihy letošního roku) - Serhij Žadan: Vorošylovhrad; Anatolij Dnistrovyj: Drosofila nad svazkem Kanta; Volodymyr Lys: Století Jakoba; Olena Zacharčenko: Děvčátko s chimérami. Pražský básník z Chersonu Anatolij Krat vydal sbírku svých básní Vrata do nebes. Hudební novinky: Kroky, Enyky-Benyky. Zakarpatský Sektor, Všytko to brechňa. TNMK: S.P.A.M. Tartak: Nasbíráno za 2010. Skaj: «!» (Vykřičník). Na závěr tradiční politické a nepolitické vtipy, karikatury a křížovky v ukrajinštině.

Loučíme se s Vámi.

Na shledanou v příštím roce!

Váš redaktor časopisu Porohy Oleksa Livinsky

Zpět

Unian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace