актуально

Seriál ÚSPĚŠNÉ MIGRANTKY ... SIMI bez vrásek: Migrantky vs. stárnutí

- prostor pro vaše veselé nebo i smutné myšlenky o stárnutí migrantek a o všem, co s tím v životě souvisí.

Vítáme vás na novém blogu, který SIMI oficiálně otevřelo, ale který bezstarostně nepřežije bez vaší spolupráce – komentářů, osobních zkušeností, informací, novinek, návrhů. V podstatě to je opravdu vážný prostor pro vaše veselé nebo i smutné myšlenky o stárnutí migrantek a o všem, co s tím v životě souvisí.

Přestože v naší každodenní práci věnujeme stejnou pozornost mužům i ženám, tyto stránky se týkají převážně žen, zejména pokud mají migrační původ a překročily práh čtyřicítky. Možná se ptáte proč. Důvod je prostý. Naše dlouhodobé zkušenosti ukazují, že migrantky jsou častěji diskriminovány, ať už na trhu práce, v rodině či ve společnosti. Více viz SIMI Bez vrásek...

Dvojjazyční asistenti pedagoga - příběh paní Svitlany
19/07/17
Paní Svitlana Popovič pochází z Ukrajiny. Ve své rodné zemi strávila 25 let. Vystudovala tam vysokou školu a získala diplom z oblasti agrobiologie. Stejně jako většina lidí po škole i ona chtěla vyzkoušet něco nového. Proto odjela se svým přítelem do České republiky. Ale protože nic není tak lehké, jak se zdá, vzhledem k jazykové bariéře najednou musela vykonávat úplně jinou práci, než za kterou sem přijela. Jelikož však na jejím pracovišti byli převažně Češi, paní Svitlana si rychle osvojila základní fráze pro běžnou komunikaci. Právě díky každodennímu styku s ostatními zaměstnanci si svoji znalost českého jazyka osvojovala více a více. Po nějakém čase paní Svitlana odešla na mateřskou dovolenou se svojí dcerkou. Jednoho dne k ní přišla na návštěvu kamarádka, která čerstvě absolvovala kurz pro asistenty pedagoga. Zmínila se o organizaci META, o. p. s. a o jejich činnosti. A tím okamžikem pro paní Svitlanu začal úplně nový život. 
META, o. p. s. je neziskovou organizací podporující migranty v ČR a jednou z jejích aktivit je projekt "Dvojjazyční asistenti". Jeho podstatou je zprostředkování tzv. asistenta nikoliv pro dítě, které se ocitlo ve školním prostředí, ve kterém se mluví jiným jazykem, než jeho mateřským, ale pro samotného pedagoga. META sesbírala příběhy několika dvojjazyčních asistentů, které považuje za příklady úspěšné integrace migrantů v České republice. A právě paní Svitlana Popovych je jednou z těch, kteří potvrzují, že tento projekt dává smysl. 

Máte jako maminka nějaké zážitky z českého školství?

Moje dcera je teď v předškolním věku. Když byla malá, mluvily jsme na ní ukrajinsky. Když se na to dívám zpětně, možná to byla chyba. Měla problémy ve školce, neuměla se vyjádřit a říci to, co chce. Ostatní děti se s ní nechtěly kamarádit a stranily se jí. Řekla bych, že má práce asistenta, kterou teď dělám, vychází právě z téhle zkušenosti. Rozhodla jsem se, že nechci, aby ostatní cizinci v Česku prožívali to, čím si procházelo moje dítě.

Jaké jsou podle vás výhody asistenta pedagoga?

Asistent pedagoga je osoba, která funguje jako prostředník mezi žákem-cizincem a výukou
a mezi vyučujícím a rodiči žáka. Asistent může do velké míry ovlivnit integraci žáka. Navazuje s ním úzké přátelství, stává se důvěrnou osobou, pomáhá mu jak s českým jazykem, tak i s ostatními věcmi, které se týkají integrace do české společnosti. Co se týče rodičů, ti kolikrát ani nevědí nebo nerozumí, co jim zaměstnanci školy říkají nebo po nich chtějí, takže mohou komunikovat právě skrze asistenta.

Co je podle Vás důležité pro práci asistenta?

Všechny okolnosti, které ho obklopují. Konkrétní pedagog, se kterým spolupracujete, i ostatní vedení školy. Je tu spoustu aspektů, které, když do sebe nezapadají, tak celý proces prostě nefunguje. Když i děti vidí, že máte hezký vztah s učitelkou/učitelem, se kterým spolupracujete, poté panuje pohoda a dobrá nálada v celé třídě. Chtěla bych v této práci pokračovat dál. Dále se vzdělávat v oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie. Práce ve školy mě baví a chtěla bych to, co teď dělám, dělat dál. Když člověk vidí výsledky své práce, má obrovskou radost.

Ve třídě máme cizince Ihora:

"Ihor přijel do České republiky na začátku května a nastoupil do třídy. Do konce roku zbývaly  měsíce. Na začátku nebyl schopný sledovat výuku, nerozuměl ani slovo. I ke mně ve třídě mluvil velmi potichu, nechtěl, aby ostatní děti slyšely, že mluví cizím jazykem. Zažíval tzv. tiché období, kdy se styděl, že neovládá jazyk svých spolužáků, a proto raději mlčel. S paní učitelkou jsme se domluvily, že v hodinách českého jazyka budu s Ihorem pracovat individuálně, tedy mimo třídu. Nejprve jsme začínaly se slovní zásobou. Vytvářela jsem pracovní materíály do výuky ve dvou exemplářích - jeden v jeho rodném jazyce a druhý v českém. Ke každému tématu jsme i zařazovali vhodném fráze, které Ihor potřeboval v každodenní komunikaci. Aby uměl pozdravit, poprosit, omluvit se, zeptat se na to, co potřebuje. Jeho oblíbeným předmětem byla matematika. Slovním úlohám sice nerozuměl, ale když jsem mu vysvětlila, co má dělat, vypočítal ji jako první ze třídy. Ve škole se dokonce i konala soutěž s názvem "Kdo dělá víc, než musí". Jeho spolužáci zvolili právě Ihora. Rozhodně mu to udělalo obrovskou radost a posunulo ho to kupředu. Už nemá strach z toho, že něco řekne špatně, ptá se a komunikuje. Dokonce si i hraje s ostatními dětmi. "

Celý příběh a publikace zde http://bezvrasek.migrace.com/cs/clanky/00095/dvojjazycni-asistenti-pedagoga-pribeh-pani-svitlany

Bez vrásek
SIMI poskytuje právní, sociální a psychosociální poradenství migrantům a migrantkám od roku 1992 a za tu dobu jsme se potkali s téměř 50 000 migranty a migrantkami. Setkáváme se s lidmi, kteří mají veselé, smutné, strastiplné, tragické i šťastné příběhy, ale i obyčejné každodenní problémy. Snažíme se poskytnout radu a podporu a mnohému se učíme i my. Obdivujeme odvahu, sílu a odhodlanost, s jakou se naši klienti a klientky vyrovnávají s nástrahami migrace a integrace, jaký mají vtip a nadhled v mnohdy nelehkých životních situacích.

Přestože v naší každodenní práci věnujeme stejnou pozornost mužům i ženám, tyto stránky se týkají převážně žen, zejména pokud mají migrační původ a překročily práh čtyřicítky. Možná se ptáte proč. Důvod je prostý. Naše dlouhodobé zkušenosti ukazují, že migrantky jsou častěji diskriminovány, ať už na trhu práce, v rodině či ve společnosti.

Jedním z témat, které naše klientky hojně řeší v posledních několika letech, je stárnutí a to, jak a kdo se o ně postará v důchodovém věku. Spolu s nimi tak zjišťujeme, že česká společnost a ani příchozí migrantky nejsou připraveny na stáří a na problémy s tím spojené. Stejně tak nejsou známy příběhy a zkušenosti migrantek v důchodovém věku. Možná je to proto, že se o ně nikdo moc nezajímá. Tváříme se, že neexistují nebo že nic nepotřebují, protože očekáváme, že samy vše musejí zvládnout, „prostě jako vždycky“. 

Protože jsme přesvědčeni, že to tak není a že je důležité poznat problémy spojené s genderem, stárnutím a migrací (jestli jsou jiné než ty, které mají české seniorky a pokud se liší, tak v čem a proč) zahájili jsme v polovině roku 2014 projekt Ženy na vedlejší koleji (?), ve kterém se věnujeme migrantkám středního a vyššího věku. Nabízíme bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství – pomáháme řešit situaci kolem důchodů, pobytové záležitosti, žádosti o české občanství, problémy v rodině, osamělost, podporujeme ženy hledající zaměstnání, starající se o své děti, vnoučata a zároveň pečující o staré rodiče. Pracujeme na výzkumu zaměřeném na migrantky starší 50 let z bývalé Jugoslávie, které v ČR dlouhodobě žijí. Tyto ženy právě začínají čím dál víc řešit problémy spojené se stářím ve snaze zachovat si důstojný život i v důchodovém věku, poté, co celý život pracovaly či se staraly o druhé. České veřejnosti bychom pak situaci těchto žen chtěli přiblížit mediální kampaní. Připravujeme také vzdělávací kurz pro studentky a studenty sociální práce na téma migrace a stárnutí. Zpracováváme analýzu postavení migrantek seniorek v ČR a připravujeme podněty pro změnu případných diskriminačních politik či nevyhovujících zákonů.

Tento blog zakládáme jako zdroj informací i místo pro sdílení zkušeností a vzájemnou podporu mezi migrantkami, ale také pro českou odbornou i širokou veřejnost. Posílejte nám své příběhy, náměty a diskutujte o tom, co děláme a o čem píšeme. Chceme vědět, co vás trápí nebo naopak, čeho jste dosáhli. Společně se nám tak podaří otevřít nikým neřešené téma, které se stárnutím populace nabývá na extrémní důležitosti.

své příspěvky posílejte na email: poradna@refug.cz

Více na http://bezvrasek.migrace.com/cs/clanky/00095/dvojjazycni-asistenti-pedagoga-pribeh-pani-svitlany

 

 

Zpět

Unian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace