20. výročí promulgace Kodexu východního kanonického práva (Canonum ecclesiarum orientalium CCEO)

Více naleznete na portálu http://www.exarchat.cz/.

Ve dnech 8. a 9. října 2010 se u příležitosti 20. výročí promulgace Kodexu východního kanonického práva (Canonum ecclesiarum orientalium CCEO) účastnil apoštolský exarcha Mons. Ladislav Hučko v Římě dvoudenního pracovního setkání pořádaného Papežskou radou pro výklad textů zákonů ve spolupráci s Kongregací pro východní církve, Papežskou radou na podporu jednoty křesťanů a Papežským orientálním institutem. Hlavními tématy setkání byly historický vývoj východní kodifikace, legislativní aktivity východních církví a ekumenické aspekty CCEO.

CCEO byl schválen papežem Janem Pavlem II., který ve snaze o to, aby východní katolické církve vzkvétaly a s novou apoštolskou silou vykonávaly svěřený úkol (Orientalium Ecclesiarum), chtěl vybavit tyto ctihodné církve úplným a společným Kodexem přizpůsobeným době a kontextu Druhého vatikánského koncilu.

V katolické církvi existuje 21 církví východního obřadu vlastního práva (sui iuris), a které náleží do pěti liturgických tradic: alexandrijské, antiochijské, arménské, chaldejské a byzantské. Tyto církve vznikaly v rozmezí 16. až 20. století, kdy různé východní křesťanské komunity obnovily (nebo jiné navázaly) jednotu a vstoupily do plného společenství s Petrovým nástupcem a připojily se k těm východním katolickým církvím, které toto pouto nikdy nepřerušily. V ČR reprezentuje východní katolické církve Řeckokatolická církev zastoupená v České biskupské konferenci apoštolským exarchou Mons. Ladislavem Hučkem. Z toho také vyplývá, že pojmenování „východní" neodkazuje ani tak na zeměpisné označení, jako spíše na typ katolické tradice vyjádřené vlastním obřadem s důrazem na jednotu s papežem.

Na závěr pracovního setkání byli účastníci přijati při audienci Svatým Otcem Benediktem XVI., který při této příležitosti mimo jiné řekl: „Co se týká posvátných kánonů původní Církve, které inspirují platnou východní kodifikaci, stimulují všechny východní církve k tomu, aby zachovávaly vlastní identitu, která je zároveň východní i katolická. Při zachovávání katolického společenství, nebylo záměrem východních katolických církví popírat věrnost své tradici. Jak již bylo mnohokrát zdůrazněno: uskutečněná plná jednota východních katolických církví s Církví Říma, nemůže představovat oslabení vědomí vlastní autentičnosti a originality. Proto je také úkolem všech východních katolických církví zachovávat disciplinární dědictví a udržovat vlastní tradice, které jsou bohatstvím pro celou církev. (...) Nový CCEO vytvořil pro katolíky východního obřadu zčásti novou disciplinární situaci a stal se platným nástrojem pro ochranu a šíření vlastního ritu pojatého jako liturgický, teologický a duchovní odkaz různých kultur a historických okolností, který vyjadřuje způsob života z víry vlastní každé církvi podle jejího práva (CCEO, kan. 28 §1)."

Článek byl převzat z portálu http://www.exarchat.cz/

Zdroj: http://www.exarchat.cz/

________________

Benedikt XVI. ke 20. výročí vydání Kodexu kánonů východních církví.

Více se dočtete na portálu www.raiovaticana.cz.

Vatikán. Benedikt XVI. dnes přijal účastníky studijního sympozia o Kodexu kanonického práva východních církví u příležitosti 20. výročí jeho promulgace.
Za zmínku stojí, že označení „východní" v této souvislosti nevyjadřuje ani tak zeměpisné umístění působiště zmíněných komunit, nýbrž spíše souhrnný název pro ty liturgické tradice, které by bylo možno velice stručně a souhrnně popsat tak, že jejich celebrant slaví eucharistii tváří obrácenou směrem k východu, přičemž stejným směrem je obrácen také všechen přítomný Boží lid. Nesprávné, ale vžité označení klasifikuje tento aspekt liturgického slavení termínem „zády k lidu".

V katolické církvi existuje 23 církví východního obřadu, které mají vlastní kanonické právo (sui iuris) a náleží do pěti liturgických tradic: alexandrijské, antiochijské, arménské, chaldejské a byzantské. Pouze jedna z těchto církví - maronitská - má své historické kořeny ve starověku, konkrétně v 5. století; všechny ostatní vznikly v rozmezí 16. až 20. století, kdy různé pravoslavné komunity vstoupily do plného společenství s Petrovým nástupcem. Nejpočetnější z těchto církví sui iuris je syrsko-malabarská církev v Indii, vzniklá roku 1662.

Dvacet let od promulgace Kodexu kánonů východních církví, zdůraznil ve své promluvě Benedikt XVI., chceme vzdát hold intuici ctihodného Jana Pavla II., který ve snaze o to, aby východní katolické církve »vzkvétaly a s novou apoštolskou silou vykonávaly svěřený úkol« (Orientalium Ecclesiarum, 1) chtěl vybavit tyto ctihodné církve úplným a společným Kodexem přizpůsobeným době a kontextu Druhého vatikánského koncilu.

„Nový Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium vytvořil pro věřící katolíky východního obřadu zčásti novou disciplinární situaci a stal se platným nástrojem pro ochranu a šíření vlastního ritu pojatého jako »liturgický, teologický, duchovní a disciplinární odkaz různých kultur a historických okolností, který vyjadřuje způsob života z víry vlastní každé církvi podle jejího práva «(CCEO, kan. 28 §1)."

Stávající východní právo je inspirováno kánony starověké církve, řekl dále Benedikt XVI., a potvrzením katolického společenství proto církve východního obřadu nezamýšlely popřít věrnost vlastním tradicím. Již vícekrát totiž bylo zdůrazněno, že realizace plného společenství církví východního obřadu s římskou církví s sebou nenese žádné umenšení vlastní autenticity a originality. Je proto úkolem všech katolických církví východního obřadu uchovávat společný odkaz a živit vlastní tradice, jež jsou bohatstvím pro celou církev.

„Samotné kánony prvních staletí církve tvoří v široké míře základní a stejný odkaz kanonické discipliny, kterou se řídí také pravoslavné církve. Katolické církve východního obřadu proto mohou nabízet významný a specifický přínos ekumenickému hnutí."

Řekl mimo jiné Benedikt XVI. na setkání s účastníky sympozia ke 20. výročí vyhlášení Kodexu kánonů východních církví.

Článek byl převzat z portálu www.raiovaticana.cz.

Zdroj: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=13486v