Ukrajinci.cz

Komentáře za rok 2006 naleznete zde.
Komentáře za rok 2007 naleznete zde.

Již třetím rokem MigraceOnline.cz publikuje stručné přehledy událostí na poli migrace za poslední rok ve vybraných středoevropských a východoevropských státech. Příspěvky ze sedmi zemí stručně charakterizují dění v oblasti pracovní migrace a azylu v roce 2008. V tomto roce proběhly v některých státech změny azylové a migrační legislativy nebo projevovaly se důsledky přístupu některých států do schengenského prostoru. Společné všem příspěvkům je téma hospodářské krize, která různým způsobem ovlivnila pracovní migraci, jak na úrovni politické, tak ekonomické a sociální. Přestože jednotlivé příspěvky neposkytují vyčerpávající přehled všech událostí, jako celek i zvlášť nabízejí čtenáři čerstvé informace o realitě migrace v zemích střední a východní Evropy.

Bulharsko
Česká republika
Maďarsko
Polsko
Rumunsko
Slovensko
Ukrajina

Ukrajina

Podle oficiálních údajů dosáhl v roce 2008 počet ukrajinských pracovních migrantů v zahraničí třech milionů. Jedna polovina z nich pracovala v Rusku a druhá polovina v zemích Evropské unie (13,4 % v Itálii, 12,8 % v České republice, 7,4 % v Polsku, 3,9 % ve Španělsku, 3 % v Portugalsku). Objem peněz převedených na Ukrajinu ve formě remitencí se odhaduje na 5 až 8 miliard amerických dolarů.

Otázkami migrace se zabývá více než tucet institucí. Ukrajinská státní správa si uvědomuje potřebu ucelené koncepce migrační politiky. Již dříve zvažovala vytvoření instituce, která by měla na starosti koordinaci migrační politiky. Ačkoli tento proces zbrzdila politická krize, vláda nakonec v prosinci schválila koncepci, která navrhuje vytvoření samostatného koordinačního úřadu odpovědného za poskytování sociálního zabezpečení migrantům v cizině, vytvoření elektronického systému pro kontrolu migrace, prevenci nelegální migrace a podporu návratu migrantů.

Než budou tyto vize proměněny v praxi, emigrace poroste především kvůli hospodářské krizi a také díky speciálním programům, které zavedly sousední země pro své etnické menšiny žijící na Ukrajině. Polsko, podobně jako Maďarsko, zavedlo pro polské menšiny v zahraničí "kartu Poláka", která jim uděluje právo na zaměstnání v Polsku a usnadňuje vízové procedury. Mnozí západní Ukrajinci s polskými kořeny to považují za dobrou příležitost pro migraci za prací do Polska. Česká "zelená karta" by také mohla zesílit emigraci.

Po vstupu Polska, Slovenska a Maďarska do Schengenského prostoru se hraniční kontroly zpřísnily a vízová procedura je složitější a dražší. Ačkoli Ukrajina a Evropská unie podepsaly dohodu, která stanovuje poplatek za vyřízení víza na 35 eur a několika kategoriím Ukrajinců umožňuje prominutí vízových poplatků, tuto dohodu uplatňují pouze jednotlivé státy EU.

Ukrajinská vláda vyjednala dohody o malém pohraničním styku s Polskem, Slovenskem a Rumunskem. Tato jednání nabrala na intenzitě poté, co Ukrajinci v lednu a únoru, po vstupu Polska, Maďarska a Slovenska do Schengenu, protestovali a zablokovali hranice. Dohoda mezi Ukrajinou a Maďarskem vedla k vytvoření příhraniční zóny o šíři 50 km. Od září je pásmo malého pohraničního styku se Slovenskem široké 30 km, přičemž povolení s platností až 5 let mohou získat pouze Ukrajinci, kteří v příhraniční zóně žijí alespoň 3 roky.

Ukrajina podepsala podobnou dohodu s Polskem, její schválení však odložila Evropská komise. Před definitivním podpisem dohody v prosinci se pásmo pohraničního styku muselo zúžit z 50 na 30 km. Obyvatelé příhraniční zóny mohou získat vícenásobné vstupní povolení s platností 2 roky až 5 let. Tato dohoda podléhá ratifikačnímu procesu v každém ze států a její implementace je naplánovaná na polovinu roku 2009. Obdobná dohoda s Rumunskem je v poslední fázi vyjednávání.

V průběhu roku 2008 Ukrajina jednala s Moldavskem, Běloruskem a Ruskem o vytýčení hranice nezbytné k tomu, aby Ukrajina dosáhla zavedení bezvízového režimu s EU a v dlouhodobé perspektivě se mohla stát členským státem EU. Parlamenty Ukrajiny a Ruska v roce 2008 ratifikovaly readmisní dohodu.

Otázka imigrace na Ukrajinu byla důležitým tématem veřejné diskuse vystupňované několika případy rasistických útoků na imigranty. Ukrajina je i nadále jednou z hlavních tranzitních zemí pro migranty z Číny, Vietnamu, Pákistánu, Indie, Bangladéše a zemí bývalého Sovětského svazu. Někteří z migrantů, kterým se nepodařilo překročit hranice EU, zůstávají na Ukrajině. Podle odhadů ukrajinského ministerstva vnitra zůstane v zemi každý rok přibližně 20 000 lidí. V lednu Ukrajina ratifikovala readmisní dohodu s EU, jejíž podmínkou bylo vytvoření několika uprchlických center. Někteří politici vyjádřili potřebu zpřísnit imigrační politiku a omezit přístup některých kategorií migrantů k ukrajinskému občanství. Existují plány vytvoření systému biometrických dat o cizincích, kteří vstoupí na území Ukrajiny. Ukrajinská politika vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl byla v roce 2008 kritizována mnohými občanskými organizacemi.

Myroslava Keryk
Odborná asistentka na Lazarski School of Commerce and Law ve Varšavě.

Texty vznikly v rámci projektu "Czech Made?" Multikulturního centra Praha za podpory Evropské komise.

www.migraceonline.cz

zpět na seznam článků