Ukrajinci.cz

Krajská zdravotní rozjíždí náborovou kampaň na Ukrajině a Slovensku. V severočeských nemocnicích totiž chybí doktoři a našinci sem nechtějí. Všichni lékaři z ciziny ale nejsou tak úplně bezproblémoví.

Martinovi je pětatřicet, je plně atestovaným lékařem, žije v Ústí. Za prací ale dojíždí denně 100 kilometrů do Prahy, přitom by nemusel. V Krajské zdravotní však nechce pracovat ani za nic. „Kolegové byli dobří, ale nadřízení hrozní," říká. Výdělek se mu schází hned z několika nemocnic v Praze a středních Čechách.

Slečně Marii je třicet, v Krajské zdravotní pracuje, chystá se na atestaci a intenzivně se učí německy. „Plat, jaký dostanu v Drážďanech, tady nebudu mít do konce života a už vůbec se tu nechci handrkovat o nějaké osobní ohodnocení," říká.

To jsou dva případy, které mohou být drobnou doplňující ilustrací stavu zdravotnictví na severu Čech. Lékaři chybí, nedaří se je sem získávat. V hojnějším počtu přicházejí pouze cizinci. Například ve zmíněné Krajské zdravotní, která sdružuje největší nemocnice v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Chomutově a Mostě, je z 838 lékařů 98 zahraničních.

Například z Ukrajiny, Slovenska, Gruzie, Nigérie, Jordánska, Palestiny, Indie. A bude jich víc, firma chce podle představitelů rozjet v nejbližší době velkou náborovou kampaň na Slovensku a Ukrajině. Češi chybí, zdravotní péče bez cizinců už nebude myslitelná.

Stačí se podívat na další čísla - například v děčínské nemocnici v letech 2003 až 2007 pracoval jen jeden lékař-cizinec. Pak nastal radikální obrat. V roce 2008 jich bylo již 6, loni 12 a letos již 18. Podobná situace je i jinde. Například na mostecké interně jsou čeští lékaři v menšině.

Z odborného hlediska je zcela jedno, kdo vás léčí. Problém ovšem je, že část lékařů z jiných zemí nemá takovou erudici, jako jejich čeští kolegové. To není xenofobie, nebo dokonce rasismus, to je konstatování stavu, které je opřeno o názory odborníků.

„Odborně opravdu mnozí nestačí, což je velký problém. Primáři oddělení pak mají plné ruce práce s tím, aby vychytávali špatné diagnózy a lékařské postupy. Jestli se nic nezmění v systému vzdělávání českých lékařů a ohodnocení jejich práce, tak už za několik let si lidé budou rádi připlácet za to, aby je ošetřil český lékař," říká lékařka Alena Dernerová. Sama patří k dlouholetým kritikům Krajské zdravotní, ale její názor není ojedinělý.

Podle řady lékařů je posouzení lékařů z ciziny velmi individuální. Mnoho z nich například studovalo v Čechách a jsou vynikající. Problém bývá s těmi, kteří z nám přijdou za vyššími platy z rozvojových zemí.

„My nelákáme lékaře v cizině, přicházejí spíš náhodně. Většina těch, kteří ale přicházejí z těchto oblastí, nemají úroveň ani české zdravotní sestry. My jsme měli štěstí na kvalitního lékaře z Ukrajiny. Prošlo jich tudy ale víc, asi čtyři nebo pět, s těmi ostatními jsme se ale zase rozloučili," popisuje situaci ředitel kadaňské nemocnice Josef Mašek.

Nemocnicím nic jiného nezbývá

Protože ale mladí lékaři nepřicházejí, nemocnicím prakticky nic jiného než nábor za hranicemi nezbývá. Jen vloni podle údajů krajského úřadu za mnohem vyšším platem do saských nemocnic z regionu odešlo 120 lékařů. Nemocnicím chybí anesteziologové, dětští lékaři, gynekologové, internisté... Například na dětské oddělení v Mostě dojíždí dětský neurolog z Prahy pouze jednou týdně, což je nedostačující.

„Určitě jsme rádi za každého lékaře, který do Krajské zdravotní přijde. A samozřejmě se budeme snažit o udržení a rozvoj spolupráce s lékaři z Východu, tedy ze Slovenska, Ukrajiny a zemí bývalého Sovětského svazu. V těchto zemích je jazyková bariéra snesitelná, i jejich kultura je nám blízká," říká náměstek pro zdravotní péči Krajské zdravotní, lékař Jan Lami.

Situace je vážná a nezmění se, pokud rychle nedojde ke změně systému postgraduálního vzdělávání a především i ohodnocení lékařské práce. Studium lékař ukončí v 25 letech a dostane nástupní plat 20 tisíc hrubého, když má velké štěstí a dobrého nadřízeného.

Plně atestovaný je nejdříve ve 30 letech. Pokud chce další nástavbovou odbornost, musí mnohdy na jeden až dva roky na specializované pracoviště kilometry vzdálené od jeho domova. „Systém je zcela špatně postaven. Proč by se tady u nás takhle mladí lékaři honili, když v civilizovaném světě to mají jednodušší a ještě za mnohem více peněz," říká Dernerová.

Vybojují si lékaři peníze?

Kvůli zoufalé situaci se čeští lékaři rozhodli pro radikální krok. Kvůli nízkým platům a špatnému systému postgraduálního vzdělávání chtějí v nemocnicích podat na konci roku 2010 hromadnou výpověď.

Vyzval je k tomu Lékařský odborový klub (LOK). Lékaři například žádají, aby základní plat bez přesčasů odpovídal 1,5násobku průměrné mzdy v České republice pro nastupujícího lékaře (35 tisíc) a až třínásobku (70 tisíc) pro plně graduovaného lékaře.

V kraji se k výzvě přihlásily již desítky lékařů. Může se tak stát, že od března, kdy skončí výpovědní lhůty lékařů, nebude mít pacienty kdo léčit. Podle šéfa LOK v kraji lékaře Antonína Gabery je situace kritická. Není to tlak na nemocnice, ale na politiky, aby se konečně reforma zdravotnictví začala řešit.

„Lékaři jsou opravdu ochotni výpovědi podat. Odcházejí a za pár let opravdu nebude mít pacienty kdo léčit," varoval Gabera s tím, že na severu Čech je situace o to složitější, že lákadlo vyšších peněz je pár kilometrů od hranic.

Zdroj: http://www.zdn.cz/denni-zpravy/z-domova/cizinci-prijdte-nas-lecit-452166

zpět na seznam článků